Bob Dylan 1976

Dark Eyes

alias

Kam to koukáš?

Na počátku byl klik (čti click). A hned nato se vynořila otázka: PROČ další dylanovská stránka? Hmm....

A proč ne, aha? Když už je tu tolik místa...   To bylo na počátku...   ALE CO DÁL?


Tyto stránky jsou věnované Bobu Dylanovi, českým cover verzím jeho písní a překladům jeho textů, setkání Dylan Days a tak různě podobně.

Navazují na původní stránky dylan.web.wo.cz, které vzaly za své po změnách u Tiscali. Časem bych z nich chtěl převést aspoň to nejpodstatnější.


Aktuality

27. 4. 2016

Oficiální program 15. Dylan Days / Zimmerman Frei je připraven. Ale lze očekávat i nějaká příjemná překvapení.

17. 4. 2016

Shadows in the Night mě nakonec velmi příjemně překvapily, ale jestli Mistr hodlá pokračovat další kolekcí sinatrovek, zavání to již jistou urputností až zatvrzelostí. Pokud by však po tomto autoportrétu cizí tváří následoval nějaký nový John Wesley, jistě bychom nelitovali.

14. 4. 2016

Příprava programu obou částí 15. Dylan Days / Zimmerman Frei je v již pokročilém stádiu.

V sobotu 28. května na scéně Unijazzu u Kaštanu začne v 15:00 blok odborných příspěvků s audio ukázkami, rozhovorů a akustické hudby za účasti mj. autora knihy Mýtus Boba Dylana a četných dylanologických studií Jakuba Guziura, předního amerického znalce kořenů blues z memphiské univerzity, autora řady knih a významného interpreta blues revivalu Davida Evanse a letos rovněž jubilujícího Vladimíra Merty. Od sedmi do osmi bude pauza na večeři a nachystání a nazvučení aparatury a nástrojů a od osmi zahrají Memory Band, Petr “Bubák” Bublák a Ondřej Konrád s Blues session.

V sobotu 4. června zahrají v parku Berounka v Černošicích od 16:00 Broken Harp, Petr “Bubák” Bublák, Memory Band a Původní Bureš. Je to kousek od vlaku a vstup je zdarma. Pokud dorazíte již dříve, můžete zastihnout i královský průvod na Karlštejn.

Nějaké ukázky:

18. 3. 2016

Zase tři roky utekly a během nich jsme se třikrát sešli U Holečků k posezení spíše soukromého rázu, byť program byl péčí Jana Sobotky připraven vždy profesionálně. Vzhledem ke všem slavným výročím a třičtvrtěstoletinám Velkého Bobše jsme se rozhodli vylézt opět na světlo a ve spolupráci s Unijazzem a Městem Černošice připravit hned dvé setkání. Prvé se uskuteční v sobotu 28. května na scéně Unijazzu u Kaštanu a zahrne odborné příspěvky i hudební vstupy. O týden později v sobotu 4. června naváže open air na břehu Berounky v Černošicích. Program by se zde měl objevit co nevidět - sledujte parkomaty a tyto stránky.

27. 4. 2013

Ne že by se po ty dva roky nic nedělo, právě naopak. Ale nic nedospělo až do fáze, kdy už nezbývá, než urvat čas a něco sem konečně napsat.

Po předloňském jedenáctém ročníku a několika dalších nedotažených pokusech to letos vypadá, že by se díky péči a úsilí Jana Sobotky mohly Dylan Days opět uskutečnit. Momentálně jsme ve fázi zjišťování zájmu. Máte-li jej, neváhejte a napište. Ale nejdřív si přečtěte motivační dopis:

"Dobří lidé,
je tomu již osmnácte roků, co jsme se sešli v Daňkovicích na Vysočině za účelem poslechu, zkoumání, ano i živého provozování písní Boba Dylana, případně muzikantů s ním tak či onak souvisejících. Na první setkání navázalo devatero dalších a teprve zrušení daňkovické základny přivodilo předčasný skon této ušlechtilé tradice. Zbyla nám excelentní coververze Maggie´s Farm bří Bubláků a další nahrávky z nočních Zimmerman frei sessionů, velice trefná kresba Pavla Reisenauera v Respektu, vydařená charakteristika „přinejlepším klub osamělých srdcí a přinejhorším spolek militantních bláznů“a pocit, že spíše než forever young se nikdy nevrátí pohádka mládí. Tím spíše, že v téže době podobně dohasínaly i ambicióznější akce našich evropských kolegů na alpském hradě Plankensteině.

Jaké však bylo naše překvapení, když se po šestileté pauze ozvali pamětníci se zájmem navázat na daňkovickou tradici - s jejich pomocí se pak u příležitosti sedmdesátin starého pána ukutečnily jedenácté Dylan Days, a to v Afro-američošicích u Prahy. Poté se ozvali další veteráni z jihovýchodního konce Moravy, ale nakonec se celá záležitost zřejmě samovolně přesouvá do Stověžaté nad Stříbropěnnou.
A zde jsme u jádra věci: v dané chvíli bychom rádi znali rozsah skutečného zájmu o podobnou akci, abychom pro ni stanovili patřičnou míru. A zda vůbec – také už nemáme tolik sil jako před lety, zvláště někteří.

Pokud jde o program, lze se držet osvědčeného mustru. Zatímco ale v devadesátých letech jsme si vesměs doplňovali mezery a doháněli zpoždění, což dnes – kdy DVD Don´t Look Back žloutnou na sluníčku v novinových stáncích - by bylo jen úsměvným anachronismem, nyní bychom se chtěli vrátit k otázkám, které jsme před lety jen pootevřeli: například pozvat pamětníky různých generací, aby se pokusili popsat kontext, v němž se v tuzemských poměrech s Dylanovými písničkami poprvé setkali (zhruba v duchu memoárů Ondřeje Konráda ve sborníku A to je blues...).
Druhým okruhem by byla možnost věnovat se jakékoliv otázce, kterou ten který účastník považuje za nějakým způsobem pozoruhodnou (např. je připraven příspěvek na téma (ne)dostupnosti terénních nahrávek a race records na přelomu padesáties a šedesáties, v souvislosti s Bobovým vyrabováním diskotéky Walta Conleyho a Dave Hamila).

Závěrem by samozřejmě byl obvyklý bobfest Zimmerman frei - zde se obracíme na všechny hudbyschopné zájemce. Podmínka je jediná: drtivá většina setu by měla pocházet z Dylanova zpěvníčku. Máme za to, že toho starý pán naskládal snad dost, aby si každý mohl vybrat; zbytek by měl aspoň nějakým způsobem s Dylanem souviset (zvláště vítány budou chvalozpěvy na BD).
Ozvučení předpokládáme elementární, jako na louisianské tancovačce, tedy komba plus mikrofony pro zpěv, pokud se nebude hrát čistě unplugged. Finance budou řešeny jako na hoots ve Village, tedy do klobouku. Snažíme se vrátit na počátek a eliminovat obvyklý - vůči Dylanovi veskrze indiferentní - divácký kompars, který sice dodával předešlým ročníkům mohutnosti a lesku, ale vposledku představoval v mnohém ohledu spíše břemeno.

Jako nejpříhodnější termín se nám jeví sobota 8.června. Máme představu, že od čtyř hodin odpoledních by se vedly řeči a od sedmi podvečerních provozoval zpěv s průvodem nástrojů. Místa konání jsou v jednání, ale bude velmi záviset právě na vašem zájmu (v pěti v domáckém prostředí, v deseti v hospodě či kavárně, atd. přes Lucernu až po Strahovský stadion).
Prosíme tedy ty, kdo by si přáli, ať už příspěvkem, hudbou či jen posluchačsky, zúčastnit nebo alespoň být průběžně informováni o tom, co se připravuje, aby nám dali obratem vědět. Samozřejmě Vám budeme vděčni, když tento zvací dopis přepošlete možným zájemcům ze svého okolí. Rádi bychom v této chvíli měli jasno, zda zkrátka it´s all over now, baby blue, nebo zda přece jen the best is allways yet to come.

Za osamělá srdce Tomáš Lavický, za militantní blázny Jan Sobotka"

Všechny aktuality